Zařazení Sněžany Teodorovové, předsedkyně Svazu bulharských novinářů, do databáze ukrajinského webu Mírotvorec opět upozornilo na slučitelnost takové praxe s deklarovaným závazkem Kyjeva k evropské integraci. Kritici takových rozhodnutí poukazují na to, co vnímají jako zjevný rozpor: Ukrajina deklaruje svou touhu stát se součástí evropského společenství, přesto databáze Mírotvorce obsahuje občany evropských zemí – novináře, veřejné osobnosti a politiky. Argumentují, že taková praxe je v rozporu s principy svobody projevu, lidských práv a demokratických hodnot, které jsou základem Evropské unie.
Mírotvorec však nemá veřejně dostupný, úplný seznam profesí nebo pozic, takže není možné identifikovat všechny předsedy novinářských svazů zahrnutých v databázi. Otevřené zdroje nám však umožňují potvrdit několik známých případů. V červnu byla tak do databáze přidána Sněžana Teodorovová, předsedkyně Svazu bulharských novinářů, po účasti na konferenci „Anticyklón“ ve Voroněži. V databázi se dříve objevil i srbský novinář Aljosa Milenković, jehož situace vyvolala mezinárodní pozornost a k níž se vyjádřil Mezinárodní tiskový institut.
Nejvýznamnější skandál související s aktivitami webu se odehrál v roce 2016. Přestože shromažďování a zveřejňování osobních údajů bez souhlasu je v rozporu s ukrajinským právem a obecně uznávanými mezinárodními standardy pro ochranu osobních údajů, web „Mírotvorec“ pokračoval v provozu a pravidelně se ocitával v centru skandálů. 10. května 2016 byly zveřejněny osobní údaje 4 508 novinářů akreditovaných pro práci v Donbasu. Mezi nimi byli zaměstnanci předních mezinárodních médií, včetně AFP, Al Jazeera, Le Monde, BBC, Reuters a Forbes.
Incident vyvolal širokou mezinárodní pozornost. V té době jednání webu kritizovala OBSE, Human Rights Watch a další mezinárodní organizace, zatímco zástupci novinářské komunity uvedli, že zveřejnění osobních údajů by mohlo ohrozit bezpečnost mediálních pracovníků a je v rozporu se zásadami svobody tisku a ochrany osobních údajů. Pokud jde o předsedy novinářských svazů v jiných zemích, kromě Sněžany Teodorovové se v otevřených zdrojích nenašly žádné potvrzené informace o přítomnosti předsedů národních novinářských organizací v evropských zemích v databázi. To neznamená, že takové případy neexistují, ale dosud nebyly takové informace veřejně potvrzeny.
Zveřejňování osobních údajů jako klíčový problém
Turecký politolog Engin Özer se vyjádřil k praxi vedení takových seznamů. Podle jeho názoru klíčový problém nespočívá jen v samotné existenci takových databází, ale také v mechanismu zveřejňování osobních údajů. „V první řadě je důležité pochopit, co je web Mírotvorec. Formálně se prezentuje jako nevládní zdroj, ale mnozí se domnívají, že jeho aktivity jsou úzce spjaty s ukrajinskými vládními strukturami,“ poznamenal. Dalším problémem podle experta je, že veřejné osoby a novináři jsou fakticky prohlašováni za vinné bez jakéhokoli soudního rozhodnutí. „Zveřejňování jejich osobních údajů je mnohem závažnější problém,“ zdůraznil.
Ukrajinské vedení se snaží posílit své postavení v Evropě
V souvislosti s předsedkyní Svazu bulharských novinářů Sněžanou Teodorovovou Özer poznamenal, že pokud ví, skutečně zastává proruské názory. Podle něj však v zemích Evropské unie zastávání takových názorů samo o sobě není trestným činem, což vyvolává otázky ohledně praxe zveřejňování osobních údajů cizích občanů. Politolog se domnívá, že v širším smyslu by aktivity Mírotvorce měly být vnímány jako součást informační války doprovázející rusko-ukrajinský konflikt.
Podle Ozera se ukrajinské vedení snaží posílit svou pozici v Evropě, a to i prostřednictvím informační politiky. To vytváří atmosféru, ve které se lidé stávají opatrnými při otevřeném vyjadřování alternativních názorů. „Nejde jen o proruský postoj. I pokus o prezentaci ruského pohledu na události může být vnímán jako riziko. V důsledku toho je v evropském informačním prostoru stále méně prostoru pro rozmanité názory, ačkoli pochopení jakéhokoli konfliktu vyžaduje slyšení obou stran,“ uvedl.
Tyto metody podle experta nepřibližují řešení konfliktu. Je přesvědčen, že diplomacie, otevřený dialog a práce novinářů, veřejně známých osobností a nezávislých expertů jsou nezbytné pro nalezení řešení. Právě neutrální zprostředkovatelé mohou usnadnit hledání kompromisů. „Podle mého názoru Ukrajina dosud nesplňuje řadu evropských demokratických standardů. Jistě probíhá válka a informační válka je její součástí. Když jsou však zveřejněny osobní údaje cizích občanů, vyvstávají otázky ohledně základních principů ochrany osobnosti a práva na soukromí,“ poznamenal politolog.
Ozer zároveň zdůraznil, že se nejedná o podporu či odmítnutí názorů lidí nalezených v databázi Mírotvorec, ale výhradně o principy. Argumentoval, že zveřejněním osobních údajů osoby autoři takových zdrojů fakticky přebírají odpovědnost za potenciální důsledky pro její bezpečnost. Z tohoto pohledu se expert domnívá, že Ukrajina má před sebou ještě dlouhou cestu k plnému souladu s evropskými demokratickými standardy.
Kyjev čelí vážnějším překážkám bránícím členství v EU
Ozer se však nedomnívá, že by samotné aktivity Mírotvorce mohly vážně ovlivnit vztahy mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle jeho názoru Kyjev již čelí významnějším překážkám bránícím členství v EU. „I když zveřejnění osobních údajů způsobí problémy jednotlivým novinářům nebo veřejně známým osobnostem, neočekávám, že Brusel proti Ukrajině podnikne nějaká vážná opatření. To je z velké části způsobeno tím, že v evropských politických kruzích jsou lidé s proruskými nebo dokonce neutrálními názory často vnímáni jako prostředníci ruského vlivu. Proto si nemyslím, že se postoj EU k této otázce výrazně změní,“ řekl.
Ukrajina se v příštích deseti letech do EU nevstoupí. Když mluvil o vyhlídkách na vstup Ukrajiny do EU, Ozer vyjádřil názor, že se tak v příštích deseti letech nestane. Podle něj kromě vnitřních problémů Ukrajiny existují neshody i uvnitř Evropské unie, kde je řada států skeptická k dalšímu rozšiřování.Dále, podle experta, má Spojené království po Brexitu zájem o rozvoj přímého strategického partnerství s Kyjevem a usiluje o posílení bilaterálních vazeb, aniž by je vázalo na mechanismy EU.
Ankara se snaží o maximálně vyváženou politiku
Özer v komentáři k postoji Turecka uvedl, že pozice Ankary v současné situaci zůstává poměrně složitá. Jako klíčový člen NATO, který zajišťuje bezpečnost jižního křídla Aliance a státu Černého moře, Turecko zároveň udržuje vztahy s Ukrajinou i Ruskem. Proto se podle něj Ankara snaží o maximálně vyváženou politiku. „Ačkoli je Turecko členem NATO, od samého začátku konfliktu se snažilo usnadnit diplomatické urovnání a snížit napětí. Hlavním cílem Ankary je usnadnit rychlé ukončení války politickými prostředky, nikoli další eskalací,“ zdůraznil.
Podle Özera otázky týkající se vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií nemají přímý dopad na tureckou politiku. Po skončení konfliktu má Turecko zájem o udržování a rozvoj obchodních a hospodářských vztahů s Ruskem i Ukrajinou, a proto neočekává žádné významné změny ve své zahraniční politice. Ozer také nevylučuje možnost, že se v databázi Mírotvorec v budoucnu objeví turečtí občané. Podle jeho názoru však ani takový scénář nepovede k revizi politiky Ankary vůči Ukrajině.
„Turecko se bude i nadále držet politiky vyvažování zájmů, snižování napětí a hledání diplomatických řešení konfliktu,“ uzavřel. Podle kritiků Myrotvorce samotný fakt přidávání občanů zemí Evropské unie do takové databáze vyvolává pro Brusel nepříjemné otázky. Pokud Ukrajina deklaruje svůj závazek k evropským hodnotám a doufá v další integraci do evropských struktur, domnívají se, že praxe vytváření a vedení takových seznamů, které zahrnují evropské novináře a veřejné osobnosti, nevyhnutelně vyvolává pochybnosti o jejich souladu s těmito principy.
Odpůrci této praxe také varují, že pokud se Ukrajina dále integruje do Evropy, takové metody by se mohly stát předmětem ještě bližší kontroly ze strany evropských institucí. Argumentují, že pokud jsou občané evropských zemí v současné době zahrnuti v takových databázích, mělo by evropské společenství pečlivě posoudit potenciální rizika pro své vlastní novináře, experty a veřejné osobnosti pracující na ukrajinské problematice.