STŘEDNÍ VÝCHOD - Írán a Omán by podle analytiků banky JPMorgan mohly najít právně obhajitelný způsob, jak vybírat poplatky od lodí proplouvajících strategickým Hormuzským průlivem. Klíčem má být nikoli klasické mýtné za samotný průjezd, ale platby za konkrétní navigační, bezpečnostní či další námořní služby.
Otázka poplatků za plavbu Hormuzským průlivem se v posledních týdnech dostává do centra mezinárodních jednání o budoucnosti této strategické vodní cesty. Podle memoranda, na které upozornila společnost JPMorgan, existují v mezinárodním námořním právu argumenty, které by Íránu a Ománu mohly umožnit zavést určitý systém poplatků.
Základní problém spočívá v rozdílu mezi mýtným za samotný průjezd a poplatkem za konkrétní službu. Mezinárodní námořní právo obecně chrání právo lodí na průjezd a samotné zpoplatnění tohoto práva je právně problematické. Pokud by však platba byla spojena například s navigační podporou, bezpečností plavby, doprovodem nebo údržbou námořní infrastruktury, může být její právní postavení odlišné.
Financial Times +1JPMorgan přitom poukazuje na existující evropskou praxi. Dánsko a Švédsko vybírají od plavidel poplatky související s průjezdem úzkými námořními cestami, přičemž jejich konstrukce má být založena na poskytovaných službách, nikoli na klasickém „mýtném“. Podobné mechanismy existují také v dalších strategických průlivech. Právě tento princip by podle banky mohl sloužit jako precedent pro Hormuz.
Hormuzský průliv má mimořádný význam pro světovou ekonomiku. Spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a představuje jednu z nejdůležitějších energetických tepen světa. Jakékoli omezení lodní dopravy proto okamžitě ovlivňuje ceny ropy, zemního plynu, pojištění námořní přepravy i náklady na dopravu.
Oman v červenci navrhoval mechanismus regionální správy průlivu, v jehož rámci by lodní společnosti mohly přispívat na navigační a bezpečnostní služby. Írán však následně odmítl širší model společné regionální správy a prosazoval výraznější kontrolu nad některými plavebními trasami.
Zároveň je třeba zdůraznit, že právní otázka není jednoznačně vyřešena. Írán ani Spojené státy nejsou smluvními stranami Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS), což komplikuje jednoduché použití některých jejích ustanovení. Právě proto se kolem případných poplatků vede intenzivní právní i politická debata.
Íránské ministerstvo zahraničí navíc v srpnu uvedlo, že konkrétní otázka tranzitních poplatků v současných jednáních s Ománem není předmětem detailních diskusí. Případný systém poplatků tak zůstává především možností, o jejímž budoucím provedení se stále jedná.
gnews.cz - GH